Zaplavení dosud aktivních povrchových dolů na hnědé uhlí „Vereinigtes Schleenhain“ v Sasku a „Profen“ v Sasku-Anhaltu by mohlo trvat déle, než se dosud předpokládalo. Nízké hladiny řek a klesající hladiny podzemní vody by mohly mít dopad na dosavadní plány, uvedl pro Německou tiskovou agenturu Patrick Halka, vedoucí Regionálního plánovacího úřadu v Lipsku. Odborné pracovní skupiny v současné době mimo jiné zkoumají, jaké objemy vody budou v budoucnu k dispozici pro zaplavení a jaké minimální ekologické průtoky v řekách je třeba dodržet. Zda z toho však vyplynou konkrétní důsledky pro plánovaná jezera, nelze v tuto chvíli odhadnout. Z pohledu odborníka na sanaci důlních lokalit Martina Kreßnera z Technické univerzity Bergakademie Freiberg by menší zásoby vody mohly vést k delším lhůtám sanace, rostoucím technickým nárokům a vyšším nákladům. Podniky by se musely připravit na „prodloužení doby trvání projektů až do dokončení rekultivačních prací“, uvedl Kreßner pro agenturu dpa. Podle odborníka se dnes při plánování stále více upouští od myšlenky urychlovat zaplavování zbytkových jám povrchových dolů vodou z řek. Pokud bude hladina vody stoupat pomaleji, než se dosud plánovalo, mohlo by proto být nutné přijmout rozsáhlejší technická opatření ke stabilizaci svahů. „To nás v každém případě finančně zatíží,“ uvedl Kreßner. Zásadní alternativu k zaplavení však nevidí: po ukončení umělého odvodňování těžebních oblastí bude hladina podzemní vody automaticky opět stoupat. Neexistuje proto „fakticky žádná alternativa k vytvoření zbytkového jezera“. Těžební koncern Mibrag, zodpovědný za povrchové doly, nepovažuje základní plánování za zpochybněné. Pro prognózu délky zaplavování se používají víceleté řady srážkových údajů, sdělil mluvčí Sebastian Exner. Jsou v nich zohledněny i jednotlivé roky s nízkými srážkami. Část plánovaných zbytkových jezer z povrchové těžby se zaplavuje již nyní a vzniká souběžně s aktivním provozem. K tomu lze využít vodu, kterou je stejně nutné odčerpávat, aby se ložisko udrželo v volném stavu. Pro poslední zbytkovou jámu však bude nutné přivádět vodu zvenčí – zpravidla z okolních toků, uvedl Exner. Dosavadní veřejné plány s tím počítají mimo jiné s vodou z řek Mulde a Weiße Elster. Cílové hladiny vody jsou stanoveny úřady. Mezi v budoucnu plánovaná jezera patří například jezero Pereser See. Podle dosud veřejně představených plánů by se s rozlohou přibližně dvanácti čtverečních kilometrů, objemem vody kolem 430 milionů kubických metrů a hloubkou až 80 metrů mělo stát největším vodním útvarem v oblasti Leipziger Neuseenland. Podle údajů společnosti Mibrag by zaplavování mělo začít přibližně v roce 2039. V Sasku-Anhaltu mají na území povrchového dolu Profen vzniknout jezero Schwerzauer See a jezero Domsener See. V současné době příslušné úřady v Sasku a Sasku-Anhaltu hlásí téměř plošně hladiny podzemní vody, které leží o půl metru pod dlouhodobým průměrem. I řeky po přetrvávajícím letním suchu stále vedou jen zlomek obvyklého množství vody. Copyright 2026, dpa (www.dpa.de). Všechna práva vyhrazenaOdborník: „Bude to pro nás finančně zatěžující“
Jezero Pereser See se má stát největším ze všech jezer vzniklých po ukončení těžby v regionu