Rekordní větrná turbína v Lužici – praktický test teprve přijde

Po náročných povětrnostních podmínkách a několika zpožděních stojí v jižním Braniborsku nejvyšší větrná elektrárna na světě. Věž ve Schipkau v Lužici měří 365 metrů. Tento region je sice znám spíše jako tradiční oblast těžby hnědého uhlí, ale vzhledem k dohodnutému odklonu od uhlí sází na rozvoj obnovitelných zdrojů energie. 

Tento kolos mezi větrnými turbínami, který v pondělí (28.) dosáhl své rekordní výšky, je zatím pilotním zařízením, které vyvinula drážďanská společnost Gicon. V nadcházejících letech se ukáže, zda si tento prototyp velikosti XXL, jehož cílem je vyšší výnos elektřiny, najde zájemce a zda budou tímto způsobem vybaveny i další větrné parky.

Dnes, ve čtvrtek, chce společnost Gicon ve Schipkau informovat o tomto náročném pilotním projektu, který inženýři označují za průkopnický počin. Ještě nás čeká jedna důležitá etapa: oficiální uvedení větrné věže do provozu je naplánováno na listopad, jak společnost oznámila. 

Čím je tato větrná turbína výjimečná?

Větrná turbína, která byla vztyčena ve stávajícím větrném parku, je považována za technickou inovaci. Skládá se z jakési příhradové věže a ocelové konstrukce, která spíše připomíná elektrické stožáry. „S více než 2 000 tunami použité oceli a 22 000 jednotlivými díly je tento příhradový stožár mistrovským dílem inženýrského umění,“ chválí společnost Gicon. 

Turbína byla nejprve smontována v dobře přístupné výšce. Poté musela být pomocí teleskopického mechanismu zvednuta spolu s vnitřní věží do konečné polohy. Následně byly namontovány lopatky rotoru. Výška náboje zařízení činí podle společnosti Gicon 300 metrů, celková výška pak dosahuje 365 metrů. Pro srovnání: Berlínská televizní věž je se svými 368 metry považována za nejvyšší stavbu v Německu.

Jedná se skutečně o nejvyšší větrnou turbínu na světě?

Podle současného odhadu Spolkového svazu pro větrnou energii se jedná o největší větrnou turbínu na světě. Větrné elektrárny konvenčního typu mají výšku náboje výrazně pod 200 metrů.

Podle Svazu pro větrnou energii však zejména v jižním Německu, kde fouká méně větru než například na severu, již stojí obzvláště vysoké větrné elektrárny. Společnost Max Bögl nedávno uvedla na trh 199 metrů vysokou hybridní věž jako sériový výrobek. S rotorovými lopatkami dosahují tyto elektrárny celkové výšky 280 metrů, uvádí svaz.

Kdo se podílí na pilotním projektu? 

Skupina Gicon se sídlem v Drážďanech staví větrnou věž na zakázku Spolkové agentury pro průlomové inovace (SPRIND), která byla založena v roce 2019. Její úkolem je pomáhat průlomovým nápadům k prosazení a může je státně podporovat. „SPRIND chce vybudovat most mezi výzkumným duchem a podnikáním,“ píše federální agentura v Lipsku. Výši investičních nákladů na vysokou větrnou věž však společnost Gicon neuvádí.

Proč se staví vysoká větrná věž? 

Ve větších výškách obvykle panují silnější a rovnoměrnější větrné podmínky. Díky tomu by mohla obrovská větrná věž při stejném průměru rotoru dosáhnout přibližně dvojnásobného energetického výnosu oproti konvenční větrné elektrárně, uvádí společnost Gicon. 

Navíc by mohly být větrné věže ve vysokých nadmořských výškách v budoucnu stavěny v rámci již existujících větrných parků a dodávat tak další energii, aniž by zabíraly nové plochy mimo tyto parky.

Hovoří se o konstantnějším přivádění energie do sítě. Díky tomu by mělo být možné lépe vyrábět obnovitelnou energii i v lokalitách s nízkou větrnou aktivitou.

Vysoká větrná věž by měla být schopna vyrábět elektřinu až pro 7 500 domácností. Pilotní zařízení bude podle společnosti uvedeno do provozu s jmenovitým výkonem 3,8 megawattu. Budoucí elektrárny by podle společnosti měly dosahovat výkonu více než 7 megawattů.

Milník pro budoucnost větrných parků?

Projekt v jižním Braniborsku označuje Sdružení pro větrnou energii prozatím především za demonstraci proveditelnosti: Mřížová věž není sériovým výrobkem. „Rozhodující proto bude, jaké provozní údaje zařízení poskytne a zda skutečně dosáhne výnosů předpovězených ve větrných posudcích,“ uvádí svaz. 

Co plánuje společnost do budoucna?

Společnost Gicon uvádí, že plánuje zahájit sériovou výrobu na počátku 30. let 21. století. Podle vývojáře existuje v současné době pouze v Německu potenciál pro dodatečnou instalaci až 4 000 větrných věží ve stávajících větrných parcích jako takzvaného „druhého patra“.

Ve spolupráci s Federální agenturou pro průlomové inovace se vypracovává koncepce pro uvedení na trh. Probíhá výměna informací s několika potenciálními partnery z odvětví větrné energie. Uvidí se však, zda bude v praxi obtížnější získat povolení pro extrémně vysoké větrné věže.