Horko a sucho mají negativní dopad na výnosy v Sasku

Letošní sklizeň dává saským zemědělcům zabrat. Horko a sucho totiž snižují výnosy i kvalitu. „U mnoha obilnin i u řepky vedly teploty přesahující 35 stupňů trvající déle než týden k náhlému ukončení fáze plnění zrn,“ sdělil zemský zemědělský svaz. Růst výnosů tak byl zastaven a obilí v některých regionech přešlo do takzvané nouzové zralosti. Ani červencové deště již téměř nepřinesly žádný nárůst výnosů.

Masivní zhoršení kvality obilovin

Podle slov předsedy zemědělského svazu Torstena Krawczyka se během vlny veder kvalita obilovin výrazně zhoršila. „V závislosti na lokalitě a povětrnostních podmínkách se obsah surových bílkovin, hmotnost na hektolitr a index klesání velmi výrazně liší. Za letošních podmínek se téměř nepodařilo vypěstovat pšenici vysoké kvality.“

Rozdíl mezi výnosy a náklady se stále zvětšuje

Podle zemědělského svazu se to odráží v cenách, které saským zemědělcům za jejich produkty podařilo dosáhnout. Situaci ještě zhoršuje skutečnost, že náklady na hnojiva, naftu, osivo, ochranu rostlin, logistiku a mzdy v posledních letech pouze rostly. „Rozdíl mezi výnosy a náklady se stále zvětšuje. Ani ty nejlepší výnosy už nestačí. Chybí nám finanční prostředky na naléhavě potřebné investice do našich podniků,“ zdůraznil Krawczyk. Jsme daleko od toho, abychom si vytvářeli rezervy na budoucí výzvy.

Rozpor mezi politickými požadavky a realitou

„Naše zemědělství neztrácí na síle kvůli změnám; co nás zatěžuje, je rozpor mezi politickými požadavky a ekonomickou realitou. Tato pokryteckost rámcových podmínek ohrožuje budoucnost zemědělství,“ objasnil předseda svazu. Od politiky se očekává rozhodné a rychlé jednání na všech úrovních celého hodnotového řetězce – za účelem zajištění spravedlivých ekonomických rámcových podmínek namísto dalších jednostranných zátěží. 

Zemský svaz zemědělců představil svou bilanci v zemědělském družstvu Polenztal ve Stolpenu (Saské Švýcarsko – Východní Krušnohoří). Zemědělci v tomto hospodářském roce obhospodařovali přibližně 702 000 hektarů orné půdy. Z toho připadá asi 384 400 hektarů na pěstování obilovin včetně zrnové kukuřice. Zimní řepka je po obilovinách s plochou téměř 103 000 hektarů druhou nejvýznamnější plodinou.