Zajímavé studijní obory: Od jógy po „chaos současnosti“

Kdo se během studia nechce mačkat v přeplněných přednáškových sálech, nemusí se nutně vzdát studia na univerzitě. Kromě klasických oborů, jako je právo, ekonomie nebo medicína, totiž saské vysoké školy nabízejí i mnoho menších studijních programů. A některé z nich jsou opravdu exotické. Přehled těch nejneobvyklejších nabídek na začátku semestru. 

Výroba hudebních nástrojů: Učení, až se trámy prohýbají

Na Západosaské vysoké škole v Zwickau se studenti oboru Výroba hudebních nástrojů nezabývají pouze povrchovou estetikou, jak zní název jednoho z modulů tohoto oboru. Věnují také velkou pozornost akustice. V minulosti již v rámci studia proběhl projekt, při kterém byly ohnuty basové lišty, aby se změnil zvuk houslí.

Mezi novější projekty patří výroba houslí s karbonovou přední deskou. Jde sice pouze o prototyp, jak vysvětluje vědecká pracovnice Hannah Weidauerová. Cílem však v zásadě je, aby účastníci semináře na konci vyvinuli produkty, které budou „připravené pro trh“. Každý student si v každém semestru vyrobí vlastní nástroj. Celkem je v současné době zapsáno 27 osob napříč všemi semestry.

Mnozí z nich již dříve absolvovali odborné vzdělání, například jako výrobci houslí, říká Weidauerová. Studiem v Markneukirchenu pak prohlubují své znalosti a volí si mezi specializacemi na výrobu drnkacích a smyčcových nástrojů. Podle Weidauera se asi 80 procent absolventů odváží vykročit na cestu samostatné výdělečné činnosti.

V Lipsku se zabývají jógou a meditací

16 nových studentů oboru „Kultury jižní Asie a Tibetu“ se již nyní může těšit na přednášku o józe ve druhém nebo čtvrtém semestru. Podle katalogu modulů se tam seznámí s „různými brahmánskými a buddhistickými tradicemi jógy a meditace“. Přednáška se navíc zabývá „vzájemným působením mezi soustředěným klidem“ a „analytickým vhledem“. Na otázku, zda studenti v semináři sami meditují, vedoucí institutu Jowita Kramerová odpovídá, že do výuky jsou začleněna „cvičení založená na všímavosti a dyadická cvičení“. Cílem je tak „zprostředkovat klíčové pojmy na základě vlastních zkušeností“. 

Institut pro sorbistiku představuje v Lipsku další regionální zaměření, které podle informací univerzity má za sebou více než 300letou historii. Dnes v Lipsku studuje sorbský jazyk celkem 39 osob, z nichž 27 jsou ženy, jak sdělil mluvčí. Sorbové jsou uznávanou slovanskou menšinou v Německu, která žije v Lužici již přibližně 1 500 let. 

Výzkum uměleckých děl z NDR v Drážďanech

Kdo chce v Drážďanech studovat „Uměleckou technologii, konzervaci a restaurování uměleckých a kulturních památek“, potřebuje vytrvalost. Podmínkou pro přijetí do desetisemestrálního diplomového studijního programu je desetiměsíční stáž, k níž se přidává přijímací zkouška.

Vysoká škola výtvarných umění v Drážďanech klade důraz na nástěnnou malbu a architektonické povrchy. Součástí toho je výzkum a restaurování uměleckých děl z NDR, jako jsou například nástěnné malby na budovách. Studenti vysoké školy se podíleli také na restaurování skleněných figurek z Německého hygienického muzea. Práce se přitom neomezují pouze na staletí stará díla, jako je například restaurování rokokové zpovědnice v kostele. Restaurovali jsme již i pět let staré umělecké dílo, říká mluvčí. 

V Mittweidě se stanete odborníkem na bitcoin a blockchain

Studijní obor „Blockchain and Distributed Ledger Technologies“ je v současné době stále doménou mužů. Všech 23 studentů jsou muži, více než polovina z nich je starší 30 let, jak uvádí Andreas Ittner, vedoucí Blockchain Competence Center v Mittweidě.

Blockchain je databáze odolná proti padělání, která ukládá informace v řetězci datových bloků. Studenti v Mittweidě se učí vyvíjet a řídit takové decentralizované systémy. Na tomto principu je založena i kryptoměna bitcoin. V současné době se studenti intenzivně zabývají bezpečností a sledovatelností transakcí, říká Ittner. Absolventi později nacházejí uplatnění například jako projektoví manažeři ve start-upech nebo ve velkých podnicích. 

Porozumět „chaosu současnosti“ ve Freibergu

Technická univerzita Bergakademie Freiberg, založená v roce 1765, je podle vlastních údajů nejstarší univerzitou zaměřenou na hornictví na světě. Studoval zde Alexander von Humboldt. Dnes jsou součástí nabídky moderní studijní obory, jako jsou vesmírné technologie. 

Ve Freibergu má však pevné místo i historický výzkum. Ve studijním oboru průmyslová archeologie se studenti učí porozumět „chaosu současnosti“, jak univerzita propaguje svou nabídku. Důraz je zde kladen na novější hospodářské, sociální a technické dějiny. Zkoumají se toky surovin, společenská hnutí a „kulturní interpretační horizonty“, sdělila mluvčí. Podle ní jsou profesní perspektivy rozmanité. Průmysloví archeologové by mohli pracovat v muzeích a archivech, ale možností jsou i „profese v oblasti sociálních médií“.