Umělá inteligence a robotika podporují medicínu

Podle odhadu ředitelky kliniky a výzkumnice z Drážďan Esther Troost se umělá inteligence (AI) a robotika budou ve zdravotnictví prosazovat stále více. „Nové cesty od diagnózy k léčbě jsou ústředním bodem budoucnosti medicíny, kterou chceme aktivně a zodpovědně spoluvytvářet právě i v Drážďanech,“ uvedla děkanka Lékařské fakulty Technické univerzity v Drážďanech. AI již nyní ovlivňuje medicínu a v budoucnu se bude dále rozšiřovat.

Troostová, ředitelka kliniky a polikliniky pro radioterapii a radioonkologii na Univerzitní nemocnici v Drážďanech, poukázala na zde praktikované aplikace, jako je diagnostika podporovaná AI a roboty v chirurgii. Stefanie Speidel tak od roku 2017 zastává profesuru v oboru translační chirurgické onkologie. Hlavním výzkumným zaměřením této informatičky je vývoj inteligentních asistenčních systémů pro chirurgii prostřednictvím propojení robotiky a umělé inteligence.

Přesnější plánování operací a lepší odhad rizik

Troost zdůraznil, že mladá lékařka a vědkyně Fiona Kolbingerová právě získala za svou práci v oblasti onkologické chirurgie podporované umělou inteligencí cenu Jung-Karriere-Förderpreis 2026 s dotací 210 000 eur. „Jádrem její práce je otázka, jak lze přesněji plánovat operace při nádorových onemocněních v břišní dutině a lépe odhadovat individuální rizika. K tomu využívá modely umělé inteligence, aby lépe porozuměla souvislostem mezi příčinou a následkem.“

„Od roku 2019 jsme navíc v Drážďanech s podporou nadace Else Kröner-Fresenius vybudovali Centrum Else Kröner Fresenius pro digitální zdraví (EKFZ),“ vysvětlila profesorka v souvislosti s dalším projektem. Jeho výzkum se zaměřuje na lékařské a digitální technologie v přímém kontaktu s pacienty. Cílem je plně využít potenciál digitalizace v medicíně k výraznému zlepšení zdravotní péče, lékařského výzkumu a klinické praxe.

Profesura klinické umělé inteligence v Drážďanech

EKFZ dabei pokrývá celou škálu umělé inteligence. „Kromě katedry klinické umělé inteligence zde tak od roku 2022 máme také katedru Medical Device Regulatory Science – což je v Německu ojedinělé. Jejím cílem je prosazovat regulační požadavky zejména na software jako zdravotnický prostředek a umělou inteligenci v zdravotnických prostředcích, aby bylo možné držet krok s technologickým vývojem,“ uvedla Troostová.

Podle slov profesorky umožňuje umělá inteligence v lékařském výzkumu analýzu rozsáhlých a komplexních datových souborů, například z genomiky, zobrazovacích metod a klinických studií. „Díky tomu lze rychleji rozpoznat nové souvislosti, lépe porozumět mechanismům onemocnění a vyvinout inovativní terapeutické přístupy. Integraci umělé inteligence zkoumáme především v rámci našich hlavních oblastí zájmu, jimiž jsou onkologická, metabolická, neurologická a duševní onemocnění.“

Umělá inteligence je důležitá i pro volbu léčby

V terapii bude umělá inteligence stále více přispívat k individualizaci volby léčby na základě velkých objemů dat a k podpoře klinických rozhodovacích procesů. „Zároveň však odpovědnost, etické posuzování a komunikace s pacienty a pacientkami zůstávají jednoznačně klíčovými úkoly lékařů,“ upřesnila Troostová. Výzkumný tým na EKFZ tak například zkoumá, jak digitální technologie a generativní umělá inteligence mění klinickou interakci, pohodu a terapeutické procesy.

„Pro vysokoškolskou medicínu jako vzdělávací instituci znamenají tyto vývojové trendy, že je třeba budoucí lékaře a lékařky vyškolit v kompetentním zacházení se systémy umělé inteligence a kriticky reflektovat jejich možnosti i limity,“ uzavřela děkanka.