Spisovatel Ingo Schulze, jehož nový román „Das Wasser im August“ (Voda v srpnu) figuruje na dlouhém seznamu kandidátů na Německou knižní cenu, se diví rostoucí „ostalgii“. „Nedokážu si představit, že by si někdo přál znovu žít v roce 1988,“ říká Schulze časopisu „stern“. „Připadá mi to tak nereálné.“ Román „Das Wasser im August“ se odehrává v létě roku 1979 v NDR. Touhu po minulosti Schulze vysvětluje takto: „Možná tento touha pramení ze skutečnosti, že lidé měli pocit, že mohou věci změnit sami. Změny roku 1989 spustily obrovskou vlnu aktivity. Lidé se nejen hrnuli na demonstrace, ale zakládali ‚kulaté stoly‘ až do nejvzdálenějších vesnic.“ Šlo o reformu NDR. „Když to bohužel padlo, šok přišel se zpožděním,“ říká 63letý autor. Spisovatel narozený v Drážďanech se ve svých dílech již desítky let zabývá svou domovinou a německými dějinami. Tematicky se zabývá především obdobím NDR, obdobím přelomu a obdobím po přelomu. Za svou literární tvorbu byl Schulze několikrát oceněn, mimo jiné Drážďanskou cenou za umění 2021, Cenou literárních domů 2021 a Cenou Uweho Johnsona 2026 za svůj román „Das Wasser im August“. Porota Drážďanské ceny za umění ho ocenila jako „seismografa novodobých německých dějin a současnosti“. Podle Schulzeho se román „Das Wasser im August“ zabývá příběhem šestnáctiletého chlapce, „který právě objevuje lásku a krásy světa: co se dá číst, vidět a slyšet“. V létě 1979 mu bylo sám 16 let, říká Schulze, který je od roku 2023 prezidentem Německé akademie pro jazyk a literaturu. Na otázku, proč si mnoho lidí ve východoněmeckých spolkových zemích přeje návrat autoritářského systému, odpovídá: „Znám průzkumy, podle nichž je více než 90 procent lidí pro demokracii, jen trochu jinou, než je ta stávající. Existuje však nemalé procento lidí, kteří vkládají naděje do AfD: ‚Teď si sami určíme, co je kultura, co vzdělání, co historie, co umění, co věda.‘“ Schulze zdůrazňuje: „To by skončilo dost žalostně, ale předtím by to napáchalo spoustu škody.“ S ohledem na mnoho voličů AfD také v Bádensku-Württembersku nebo v Bavorsku Schulze uvedl, že věří, že jde z velké části o protest a že „zhruba polovina z nich je také xenofobní“. „Aby dali najevo svou nespokojenost, jsou mnozí – vědomě či nevědomě – ochotni hlasovat proti svým vlastním ekonomickým zájmům,“ říká spisovatel. „Protest není namířen proti ekonomickým poměrům, ale zaměřuje svou nespokojenost symbolicky na genderovou problematiku či Christopher Street Day, na muzea nebo školy, na liberální politiku a zpravodajství – jako by to byly hlavní důvody obav ze ztráty nebo nejistoty.“ Copyright 2026, dpa (www.dpa.de). Všechna práva vyhrazena„Seismograf novodobých německých dějin“
Schulze: U velké části voličů AfD jde o protest