Obří větrná turbína v Lužici – počasí zpožďuje světový rekord

V jižním Braniborsku se má roztočit nejvyšší větrná turbína na světě. Stavební práce na této gigantické věži, která má dosáhnout výšky 365 metrů, jsou podle společnosti Gicon prakticky dokončeny. Na místě ve Schipkau v uhelné oblasti Lužice chtějí tvůrci projektu vyhlásit světový rekord.

Harmonogram rozhodující fáze se však zpožďuje kvůli počasí a silnému větru. Místo plánované této neděle by se tento kolos měl nyní v průběhu příštího týdne vyvýšit do konečné výšky, jak uvedla společnost v Drážďanech. Občanská oslava by se přesto měla konat dnes, jak bylo plánováno. 

V příštích letech se pak teprve ukáže, zda se tento prototyp velikosti XXL, jehož cílem je vyšší výnos elektřiny, stane vzorem a zda jím budou větrné parky modernizovány. Vývojáři hovoří o průkopnickém počinu a označují jej za klíčový projekt pro energetickou transformaci. 

Čím je výšková větrná věž výjimečná?

Větrná turbína, která byla vztyčena ve stávajícím větrném parku, je považována za inovaci. Skládá se z jakési příhradové věže a ocelové konstrukce, která spíše připomíná elektrické stožáry. „S více než 2 000 tunami použité oceli a 22 000 jednotlivými díly je tento příhradový stožár mistrovským dílem inženýrského umění,“ chválí společnost Gicon.

Turbína byla nejprve namontována do snadno dosažitelné výšky. Poté musí být pomocí teleskopického mechanismu zvednuta spolu s vnitřní věží do konečné polohy. K tomu samozřejmě patří i velká rotorová křídla, která kvůli počasí zatím nemohla být namontována, jak bylo původně plánováno. 

Výška náboje elektrárny činí podle společnosti Gicon 300 metrů, celková výška pak dosahuje 365 metrů. Pro srovnání: dosud platí, že nejvyšší stavbou v Německu je berlínská televizní věž s výškou 368 metrů. 

Jedná se skutečně o nejvyšší větrnou turbínu na světě?

I podle současného odhadu Spolkového svazu pro větrnou energii se jedná o největší větrnou turbínu na světě. Větrné elektrárny konvenčního typu mají výšku náboje výrazně pod 200 metrů.

Podle Svazu pro větrnou energii však zejména v jižním Německu, kde je méně větru než například na severu, již stojí obzvláště vysoká větrná kola. Společnost Max Bögl nedávno uvedla na trh 199 metrů vysokou hybridní věž jako sériový výrobek. S rotorovými lopatkami dosahují tyto elektrárny celkové výšky 280 metrů, uvádí svaz.

Kdo další se podílí na pilotním projektu?

Skupina Gicon se sídlem v Drážďanech staví větrnou věž na zakázku Spolkové agentury pro průlomové inovace, která byla založena v roce 2019. Jejím úkolem je pomáhat průlomovým nápadům k prosazení a může je státně podporovat. „SPRIND chce vybudovat most mezi výzkumným duchem a podnikáním,“ píše federální agentura v Lipsku.

Podle vlastních údajů podpořila od svého založení více než 300 projektů. „Naše financování se obvykle pohybuje v řádu jednotek milionů, v jednotlivých případech však může dosáhnout až 35 milionů eur,“ uvádí federální agentura na svých webových stránkách. Společnost Gicon neuvádí výši celkových investičních nákladů na větrnou věž ve velké výšce.

Proč se větrná turbína staví v této výšce?

Ve větších výškách panují zpravidla silnější a rovnoměrnější větrné podmínky. Díky tomu může obrovská větrná věž při stejném průměru rotoru dosáhnout přibližně dvojnásobného energetického výnosu oproti konvenční větrné elektrárně, uvádí společnost Gicon.

Hovoří se o stabilnějším dodávání energie do sítě. Díky tomu by mělo být možné lépe vyrábět obnovitelnou energii i v lokalitách s nízkým větrným potenciálem.

Vysoká větrná věž by měla být schopna vyrábět elektřinu až pro 7 500 domácností. Pilotní zařízení bude podle společnosti uvedeno do provozu s jmenovitým výkonem 3,8 megawattu. Budoucí elektrárny by podle společnosti měly dosahovat výkonu více než 7 megawattů.

Kromě toho by výškové větrné věže mohly být v budoucnu stavěny v rámci již existujících větrných parků a dodávat tak další energii, aniž by zabíraly nové plochy mimo tyto parky, uvedla společnost.

Milník pro budoucnost větrných parků?

Projekt v jižním Braniborsku označuje Sdružení pro větrnou energii prozatím především za demonstraci proveditelnosti: příhradová věž prý není sériovým výrobkem. „Rozhodující proto bude, jaké provozní údaje zařízení poskytne a zda skutečně dosáhne výnosů předpovězených ve větrných posudcích,“ uvádí svaz.

Společnost Gicon však plánuje zahájit sériovou výrobu na počátku 30. let 21. století. Podle vývojáře existuje v současné době jen v Německu potenciál pro dodatečnou instalaci až 4 000 větrných věží ve stávajících větrných parcích jako takzvaného „druhého patra“. 

Ve spolupráci s Federální agenturou pro průlomové inovace se připravuje koncepce pro budoucí uvedení této technologie na trh. „V této souvislosti již úzce spolupracujeme s několika potenciálními partnery a zájemci z odvětví větrné energie.“