Nový pohled na tradici lovu kaprů – sezóna začíná v sobotu

Saský rybáři nepovažují kapry za zastaralou pochoutku a chtějí maso těchto ryb lépe propagovat. „Musíme více experimentovat a přesvědčit mladší publikum, jak skvělý a udržitelný produkt to je,“ řekl Kevin Kretschmar, výkonný ředitel Zemského rybářského svazu, agentuře Deutsche Presse-Agentur. Proto se přizpůsobí prezentace na sociálních médiích. Nevyloučil ani „kaprové influencery“.

Budou v budoucnu produkty z kapra k dostání v automatech 24 hodin denně?

Kromě toho by ryba mohla být v budoucnu k dispozici v různých formách v automatech sedm dní v týdnu, 24 hodin denně. V jiných německých regionech i v Rakousku se takové automaty na regionální produkty již těší velké oblibě, čímž Kretschmar propaguje tento nápad.

I mimo sezónu by se tak daly nabízet kořeněné filety, rybí prsty nebo rybí karbanátky na grilování. „Můžeme ukázat, že kromě klasické přípravy se s kaprem dá dělat ještě mnohem víc.“

Maso z kapra je považováno za bohaté na vitamíny a lehce stravitelné

Kapr je skutečně zdravý. Je bohatý na omega-3 mastné kyseliny, jeho maso obsahuje vitamíny a lehce stravitelné bílkoviny. Obchody stále častěji nabízejí kapří filety, protože mnoho spotřebitelů se obává potíží s kostmi. V nabídce jsou mezitím i uzené kapry a kapří šunka. Ryba se hodí také na grilování.

Sezóna lovu kaprů v Sasku oficiálně začíná tuto sobotu. V Rietschenu (okres Görlitz) budou zahájeny Lužické rybářské týdny. Ty ohlašují sezónu, během níž budou v nadcházejících týdnech vylovovány mnohé rybníky ve Svobodném státě – lov ryb se obvykle pořádá jako lidová slavnost.

Kretschmar počítá letos s průměrným výlovem asi 1 500 až 1 600 tun. Horké a suché léto zpomalilo růst kaprů. Na stůl se přesto dostane dostatek ryb.

Kapr je v této sezóně kvůli letním vedrům menší

Zároveň zemský rybářský svaz požádal spotřebitele o shovívavost. Kvůli nedostatku vody v létě a s tím spojenému špatnému příjmu potravy jsou kapři v této sezóně výrazně menší než v loňském roce. Očekává se nárůst ceny na 10 eur za kilogram – protože nepříznivé počasí postihlo i hlavní producenty, jako jsou Polsko a Česko. V loňském roce stály kapry v průměru kolem 7,50 eura za kilo.

Kromě kaprů produkují saské rybníky ještě asi 300 tun takzvaných vedlejších druhů ryb, jako jsou cejni, candáti a štiky. Na objemy z dob NDR již nedosahují. Tehdy se v sítích ulovilo kolem 8 000 tun, v polovině 90. let to bylo ještě asi 3 000 tun.

Ztráty způsobují dravci

Odvětví trápí podle vlastních údajů kromě byrokratických předpisů především velké ztráty způsobené dravci, jako jsou kormoráni nebo vydry. I bobr, který se rybami neživí, dělá rybářům potíže. Svou stavební činností opakovaně způsobuje škody na rybnících.

Podle výkonného ředitele přicházejí někteří rybáři kvůli dravcům o zhruba 80 procent svých mladých kaprů. Tyto ztráty však nelze „vyrovnat“ větším vysazením ryb. Podle Kretschmara využívá velká část podniků dotaci pro rybáře. Ta je vázána na ochranu přírody a stanoví, že vysazení ryb je omezeno na 400 kilogramů na hektar.

Naštěstí však v ministerstvu zemědělství roste porozumění pro to, aby se i nadále podporovalo historické hospodaření ve starých rybnících. V opačném případě by toto odvětví nemohlo přežít. V současné době je ve svazu ještě 35 podniků, pro které je chov ryb hlavním zdrojem obživy, a dalších 25, pro které je to vedlejší činnost.