Ob Herbert Roth z tym ličił? Tež 75 lět, po tym zo bě jón jako komponist a spěwar prěni raz zjawnje přednjesł, so wubědźowanski staw hišće swjeći. Husto wopisuje so to jako «tajna hymna» Durinskeje; Płaći jako hudźbne lubosćinske wozjewjenje Suhlera Rotha (1926-1983) na swoju domiznu.
Jako Roth a jeho instrumentalna skupina wubědźowanski spěw 1951 prěni raz w gmejnskej žurli w Hirschbachu pola Suhla zjawnje hraještej, ma so – tak přepodaće – ze sylnym přikleskom swjećić. W třoch štučkach dźe wo zwjazanosć k přirodźe a wjeselo při pućowanju a wězo wo wubědźowanske šćežki – nic cyle 170 kilometrow dołhu wysokostnu pućowansku šćežku w Durinskim lěsu.
Linka «Při wubědźowanskim postupje, hdźež pućuju» ma Roth sam pisać, pozdźišo basnješe jeho młodźinski přećel Korla «Kaschi» Młynk (1925–2011) tekst ze znatej spočatnej linku «Ja pućuju dźě tak rady při rennsteigu po kraju».