CSD w Döbelnje - přepytowanja do Hitleroweho postrowa
Sta ludźi demonstruja pola Christopher Street Day (CSD) w Döbelnje. Runočasnje běži napřećiwna zhromadźizna přez srjedźosakske město. Policija přijimuje někotre njeskutki.
Powěsće so přeprošuja...
Sta ludźi demonstruja pola Christopher Street Day (CSD) w Döbelnje. Runočasnje běži napřećiwna zhromadźizna přez srjedźosakske město. Policija přijimuje někotre njeskutki.
Timo Wornar bě něhdy top-wrotar, nětko zdokonja wón jón jenož hišće při zranjenjach druhich hrajerjow w Lipsk-kaderje. Lothar Matthäus wěri wědźeć, što je so w karjerje nimokuliło.
Z třećim dobyćom w seriji je RB Lipsk 0:6 wot Mnichowa k zazběhej doskónčnje předźěłał. Přećiwo Kölnej pokročuje RB dołhodobnu seriju. Hižo wuběrany profi so wosebje wita.
SC Magdeburg dyrbi w Erlangenje z remisom žiwy być. Žane 48 hodźin po dobyću w Barcelonje wuchowaja Łobjowi měšćenjo na kóncu 31:31.
Insolwency wjedu w Sakskej k stratam tójšto dźěłowych městnow. Šefina BSW Wagenknecht widźi zamołwitosć pola zwjazkoweho knježerstwa.
Zaso žane dypki za FC Rudne horiny Aue. Tónraz zhubi mustwo w Osnabrücku. Za trenarja njepřijomna situacija.
Schalke swjeći štwórte sezonowe dobyće. Jedyn trjechi hnydom dwójce. Za Magdeburgskich hosćićelow wuwosta wočakowany a nuznje trěbny přewrót.
Čehodla su škitne koncepty w młodźinskim sporće dawno wjace hač jenož winowatostny program – a kak stachu so z kwalitnym pječatom za towarstwa.
Sta namjetow mjena docpěchu zwěrjenc Lipsk. Jedyn přesadźi so při wothłosowanju jasne.
Sta namjetow mjena docpěchu zwěrjenc Lipsk. Jedyn přesadźi so při wothłosowanju jasne.
Po cyłej Europje posłužbnik za Check-in a Boarding na lětanišćach je so z woporom cyber nadpada stał. Hinak hač něhdźe w Berlinje njeje pola srjedźoněmskich lětanišćow žane wuskutki.
Muž so jako zběraćel hribow wudawa – tola policija dwěluje. Što tči woprawdźe za podawkom na zwučowanišću w Zeitzskim Baršću?
Štóž je chory, tón trjeba husto medikamenty z apoteki. Tola apotekarska syć bywa hižo lěta dołho dźěratša. Tež w minjenych měsacach bě wjace zawrjenjow hač nowowotewrjenjow.
Mało słónca, wjele prózdnych leža: Sakske kupjele pod hołym njebjom zwěsća w tutym lěću jasnje mjenje hosći. Kotre města wosebje potrjechene su a kak wobhospodarjo sezonu hódnoća.
Přećiwo postupnikej RB Lipsk dotal přeco derje wupada. Tola Kölnjenjo přińdu z wjele wotmachom do Lipska. RB je wjele zranjenych a tak móhł Timo Wornar šansu dóstać.
Wjacore nowotwarske projekty při zwjazkowych dróhach w Sakskej přińdu do poschoda – dokelž pjenjezy z etata Zwjazka njedosahaja. Tež za zachowanje a saněrowanje njeje dosć srědkow.
W Sakskej dundaja wjacore wólnočasne parki wo wopytowarjow. Słónčny krajinowy park při A4 swjeći klětu 20-lětne wobstaće. K jubilejej wotewri hižo nětko nowa atrakcija.
Z Pleite-chorownje we Vogtlandskej je strowotniski centrum z wjele wšelakimi poskitkami nastał. Model přichoda tež za druhe stejnišća chorownjow?
Mnohotnosć w nawjedowacych pozicijach rěka za zwjazkowe knježerstwo, zo su tež wuchodni Němcy po podźělu ludnosće reprezentowani. Wuwiće pak je ćahate.
Marx a Lenin z Meissneroweho pórclina a plarjećaz, kotryž do swětnišća lećeše - wotměnjace stawizny swětosławneje manufaktury ze Sakskeje móža wopytowarjo muzeja w Drježdźanach začuwać.
Kak móža nowe parki a wódne płoniny měšćansku klimu wuchować? Komuny maja šansu spěchowanja kraja – a wobydlerjo profituja direktnje wot modelowych projektow.
Před 28 lětami so prěnje piwo wotpjelni, kónc tohole lěta slěduje poslednje. Čehodla so swójbne předewzaće wzda.
Zwjazkowe sudnistwo je rozsudźiło: Łuskač njesmědźa so jednorje z «w Rudnohórskim stilu» požadać. Što wusud za zhotowjerjow a wikowarjow woznamjenja.
Sakske města a gmejny přiměrja lětsa na rekordny deficit. Starosć ma Sakski dźeń městow a gmejnow wosebje, hdyž dźe wo překročenje wěsteje marki.
Njewšědne słowa šefa RB Olivera Mintzlaffa. Hinak hač w zašłosći chce jednaćel Brause-koncerna ze swojim předpokazanskim klubom RB Lipsk «trochu ponižniši» być.
Šulerjo w Sakskej móža bórze z KI wuknyć – a wučerjo dóstanu digitalnu podpěru. Što tči za chatbotom «Telli»?
Na zetkanju wuchodoněmskich knježerstwowych šefow na hrodźe Ettersburg pola Weimara póńdźe tež wo časowu změnu a zakitowanske struktury. Prominentny wopyt je so připowědźił.
Waldorfska šula, Montessori a Co. su prašane – tola spadowace šulerske ličby a bój wo młodych wučerjow stajeja před nowe wužadanja. Što to za staršich a wučerjow woznamjenja.
Woni słužachu zahinjenemu socialistiskemu němskemu statej. Njemóža NVA-wojacy dźensa, 35 lět pozdźišo, nic k rezerwje Zwjazkoweje wobory?