Podle odhadů Leibnizova institutu pro ekonomický výzkum v Halle (IWH) bude to, zda německá ekonomika v nadcházejících měsících opět nabere na obrátkách, do značné míry záviset na konfliktu v Perském zálivu. Pokud tam situace zůstane napjatá a ceny energií budou dále stoupat, mohlo by v nejhorším případě dojít v roce 2026 ke stagnaci hospodářského výkonu. „Hlavní riziko pro světovou ekonomiku i pro německou konjunkturu spočívá v nejistém vývoji konfliktu v Perském zálivu,“ uvedl viceprezident IWH Oliver Holtemöller při představení konjunkturní prognózy v Halle. Ve své prognóze však vědci naopak předpokládají, že se situace uklidní. V takovém případě počítá pro roky 2026 a 2027 s růstem o 0,9 procenta. Pro východní Německo očekávají podobný vývoj. Na začátku roku se podle institutu rýsovalo mírné oživení. V prvním čtvrtletí došlo k znatelnému nárůstu hospodářského výkonu. Rozhodujícím faktorem byly především vyšší vývozy do sousedních evropských zemí. Konflikt v Perském zálivu podle odhadů výzkumníků již vedl k výraznému nárůstu cen energií. To zdražuje výrobu mnoha podniků a zároveň zatěžuje kupní sílu domácností. Pokud by Hormuzský průliv, který je důležitý pro přepravu ropy, zůstal přes léto uzavřen, následkem by byly výrazně vyšší ceny energií, rostoucí inflace a slabší export. To, že ekonomice přesto nehrozí propad, je také zásluhou státních výdajových a investičních programů. Vědci navíc předpokládají, že po třech letech poklesu exporty opět mírně porostou. Rovněž by měly stoupat soukromé spotřebitelské výdaje. Ekonomové vidí příležitosti i rizika zároveň v rychlém nasazení umělé inteligence. Z dlouhodobého hlediska by AI mohla výrazně zvýšit produktivitu. Z krátkodobého hlediska jsou však možné i ztráty pracovních míst – a to i u zaměstnanců s vyšší kvalifikací. Copyright 2026, dpa (www.dpa.de). Všechna práva vyhrazenaMírné oživení na začátku roku
Ceny energií zatěžují podniky i spotřebitele
AI jako příležitost a riziko
