Kdo zůstane stranou? Summit hledá cesty ven z osamělosti

Osamělost má mnoho podob: postihuje starší lidi, kteří ztratili partnera, mladé dospělé, kteří si nedokážou najít kamarády, a děti, kterým chybí přátelství. A ne vždy je rozpoznatelná na první pohled. V Sasku již existuje řada programů zaměřených na boj proti osamělosti. Ale zdaleka ne všichni, kdo potřebují podporu, k nim také najdou cestu. Jak to změnit, má ukázat první summit o osamělosti v Erzgebirge v Oelsnitzu.

„Myslím, že každý z nás už tento pocit někdy zažil,“ říká poslankyně zemského sněmu za SPD Simone Langová, která summit iniciovala společně s organizací AWO Erzgebirge a městem Oelsnitz. Osamělost je prý jedním z „nejnepříjemnějších pocitů“, jaké člověk může zažít. Vedle strachu, smutku a hněvu patří mezi pocity, které lidi obzvláště zatěžují.

Summit se koná pod heslem „Společně proti osamělosti – umožnit setkávání, posílit soudržnost“. Má se o nich hovořit o tom, jakou podporu lidé potřebují a jak lze podporovat sociální kontakty. Nejde však pouze o to, vytvářet nové nabídky. Spíše je třeba lépe propojit stávající iniciativy a usnadnit přístup k nabídkám pomoci. Kdo se totiž cítí osamělý, nemusí nutně sám najít cestu do místa setkávání nebo poradny, zaznělo na summitu. 

Stávající nabídky musí oslovit lidi

Na prvním summitu o osamělosti v Krušných horách v Oelsnitzu se zúčastní také saská ministryně sociálních věcí Petra Köppingová (SPD). Boj proti osamělosti vnímá jako společný úkol státu a společnosti. „Sasko již disponuje celou řadou nabídek a angažovaných aktérů, kteří umožňují setkávání a působí proti osamělosti,“ říká. Rozhodující je, aby byla tato nabídka známá a oslovila lidi.

Mezi stávající nabídky podpory patří mimo jiné sousedská pomoc a svépomocné skupiny, stejně jako setkávací místa, která podporují sociální kontakty.

Köppingová zdůrazňuje, že ne každý společenský problém lze vyřešit novým dotačním programem. Jde o to posílit stávající struktury, propojovat lidi a podporovat místní iniciativy. Obce prý nejlépe vědí, co potřebují a jaká opatření fungují.

Zároveň je třeba odstranit tabu kolem osamělosti. Cílem je lépe porozumět jejím příčinám a vytvořit možnosti navazování sociálních kontaktů a umožnit zapojení do společnosti, říká Köpping. Prevence začíná tam, kde se lidé setkávají: v sousedství, při dobrovolnické činnosti, v spolcích a na místech setkávání.

Pokud je cesta k setkání příliš dlouhá

Podle hodnocení saského ministerstva sociálních věcí závisí osamělost také na místních podmínkách. Větší vzdálenosti, omezené možnosti dopravy a částečně špatná dostupnost poradenských služeb, míst pro setkávání a volnočasových aktivit mohou sociální kontakty ztěžovat.

„Mobilita je rozhodujícím ukazatelem pro nebo proti osamělosti ve venkovských oblastech,“ říká Alexander Ladwig, výkonný ředitel organizace AWO Erzgebirge. „Proto počet stávajících nabídek jako měřítko nestačí: musíme se také ptát, kdo k nim má přístup, kdo je využívá a kdo se na jejich utváření podílí – a kdo zůstává stranou.“

Zároveň má Krušnohoří podle ministerstva sociálních věcí k dispozici důležité předpoklady pro boj proti osamělosti. Mezi ně patří zavedené sousedské vztahy, bohatý spolkový život a rozmanité dobrovolnické aktivity. Obce znají místní potřeby a vědí, kde chybí nabídky. Úkolem Svobodného státu je vytvořit dobré rámcové podmínky a posílit stávající struktury.

Osamělost se týká různých generací

Osamělost se často spojuje se staršími lidmi, kteří žijí sami nebo ztratili partnera. Organizace AWO Erzgebirge však pozoruje osamělost v mnoha životních fázích. Může se objevit již ve věku předškoláků, například když dětem chybí kontakty s vrstevníky a přátelství, říká Ladwig. U starších lidí hrají roli mimo jiné chybějící partnerské vztahy a rodinné kontakty. Zároveň AWO pozoruje osamělost i u mladých dospělých ve věku mezi 20 a 30 lety.

Osamělost přitom nutně neznamená být sám. „Člověk může být sám i ve skupině,“ říká Ladwig. Rozhodující je, zda lidé prožívají pevné vztahy a cítí se viděni, přijímáni a potřební. V každodenním životě se osamělost často projevuje tím, že se lidé stahují do ústraní, méně se účastní života nebo ztrácejí důvěru v sebe i v ostatní.

Impuls pro další spolupráci

Podle představy organizace AWO Erzgebirge má summit podnítit závaznou spolupráci, která zohlední všechny generace a různé životní situace. „Společně s dotčenými lidmi chceme zjistit, ke kterým lidem se dosud nedostáváme v dostatečné míře a jaké sociální či infrastrukturní překážky existují. Z toho by měly vzejít konkrétní projekty s jasně stanovenými odpovědnostmi,“ uvádí sociální sdružení.

I pro Simone Langovou je summit především začátkem. Doufá, že iniciativa bude mít dopad i mimo Krušnohoří. „Doufám, že to bude mít takovou sílu, že se sejde mnoho lidí, kteří řeknou: ‚My to uděláme taky‘,“ říká Langová.