Odvětví bytového hospodářství varuje před prudkým nárůstem nákladů v souvislosti s energetickou transformací v oblasti vytápění

Saský bytový sektor chce ochránit své nájemníky před vysokými následnými náklady spojenými s energetickou a tepelnou transformací. „Rostoucí náklady související s emisemi CO₂, vysoké investiční nároky, nová pravidla pro vyúčtování a přerozdělování nákladů oraz krátkodobě změněné podmínky pro poskytování dotací zvyšují tlak na nájemníky, sociálně orientované bytové společnosti a komunální dodavatele energie,“ zdůraznily asociace. 

Společnosti nechtějí být pokusným polem

„Bytové společnosti se nesmí stát pokusným polem transformace, při níž se náklady, nejistota a riziko vymykají kontrole. Plánujeme a investujeme v horizontu desítek let. Zároveň s každou novou povinností týkající se přerozdělování, výpočtu a dokládání rostou administrativní náklady a riziko chyb,“ uvedla Mirjam Philippová, členka představenstva Svazu saských bytových družstev. 

Sdružení volají po spravedlivém rozložení zátěže

Podle Philippové nesmí odpovědnost za náklady a faktory, které bytové společnosti mohou ovlivnit jen stěží nebo vůbec, jednostranně dopadnout na pronajímatele. „Energetická transformace vyžaduje spravedlivé rozložení zátěže mezi stát, energetický sektor, pronajímatele i nájemce a musí zůstat pro lidi finančně dostupná.“ 

Hlas pro zavedení klimatického přídavku

Podle slov Floriana Gräßlera, výkonného ředitele Svazu komunálních podniků, je sociálně-politické zmírnění dopadů rozhodující pro přijetí energetické transformace. Státní podpora dálkového vytápění by mohla ceny stabilizovat a snížit. Dále se vyslovil pro zavedení klimatického přídavku, který by snížil rostoucí náklady domácností. 

Philipp ilustroval nárůst nákladů souvisejících s emisemi CO₂ na příkladu nájemního bytu o rozloze 60 metrů čtverečních. V současné době to ročně činí 66 eur u zemního plynu a 241 eur u dálkového vytápění. V předpokládaném nejhorším případě by se tato částka v roce 2028 mohla zvýšit až na 147 eur (zemní plyn) a 526 eur. 

Vysoký podíl dálkového vytápění v Sasku

Alexander Müller, šéf Svazu bytového a nemovitostního hospodářství (VDW), upřesnil, že v saských metropolích je již více než 90 procent bytů zásobováno dálkovým vytápěním, mimo města je to přibližně 65 procent. Každý pohyb cen se tak okamžitě stává otázkou nákladů na bydlení.

Na závěr sdružení předložila své požadavky. Federální podpora pro energeticky úsporné budovy a tepelná síť musí být financována trvale a v dostatečné míře. Změny v podpoře vyžadují dostatečný časový předstih. Jde o to, aby se dálkové vytápění stalo atraktivnějším. Dále jde o spravedlivé rozložení zátěže. Náklady, administrativní zátěž a rizika odpovědnosti by neměly být jednostranně přenášeny na nájemníky, pronajímatele nebo dodavatele energie.