loading

Nachrichten werden geladen...

Ludźo w Sakskej pobrachuja rědšo chorosće dla

Kancler Merz (CDU) bě njedawno debatu wo falowacym lěkowanju chorosće dla w Němskej wotstupił. (Symbolbild) / Foto: Patrick Pleul/dpa-centralny wobraz/dpa
Kancler Merz (CDU) bě njedawno debatu wo falowacym lěkowanju chorosće dla w Němskej wotstupił. (Symbolbild) / Foto: Patrick Pleul/dpa-centralny wobraz/dpa

Ličba pobrachow w swobodnym staće je wyša hač w druhich krajach. Kotre přičiny ludźo často za falšne že maja.

Wudowe chorobne kasy su ludźo w Sakskej loni přerěznje mjenje chorosće dla na dźěle pobrachowali hač lěto do toho. Kaž technikar chorobna kasa (TK) zdźěli, ležeše chorobny staw 2025 pola 4,95 procentow a z tym pod lońšej hódnotu 5,08 procentow. Tež barmer rysowaše lochki spad. Tu ležeše hódnota 2025 ze 6,2 procentomaj wo 0,1 procentne dypki pod tym wot lěta do toho. 

Časte přičiny za falowane žerdźe běchu chorobnym kasam po nazymnjenskich chorosćach abo psychiske diagnozy. Naposledk bě zwjazkowy kancler Friedrich Merz (CDU) debatu wuwabił, jako kritizowaše, zo so ludźo w Němskej přespěšnje chorym pisać dadźa. Wón pohnu mjez druhim nad tym, wo tym rozmyslować, kak móhli powabki wutworić, zo bychu ludźo po jich zaběrje šli. Tež je so po tym wo móžnosći telefoniskeho choropisanja diskutowało.

Po podaćach TK-zawěsćenja su ludźo w Sakskej loni přerěznje 18,1 dny chorosće dla na dźěłowym městnje falowali - mjenje hač w lětach do toho (18,6 dnjow 2024, 19 dnjow 2023). Merz bě srjedź januara wo cyłozwjazkowym přerězku 14,5 dnjow rěčał. Tak pobrachowachu ludźo w Sakskej pak přeco hišće wo wjele časćišo hač w druhich krajach. Tež barmer poda, zo leži ličba dźěłowych njekmanosćow w Sakskej nad zwjazkowym přerězkom.

Copyright 2026, dpa (www.dpa.de). Wšitke prawa wobchować

🤖 Die Übersetzungen werden mithilfe von KI automatisiert. Wir freuen uns über Ihr Feedback und Ihre Hilfe bei der Verbesserung unseres mehrsprachigen Dienstes. Schreiben Sie uns an: language@diesachsen.com. 🤖