Jazyne stólcy róloweho młyna dźěłaja na wysokoturach, kiž pódu vibrěruje. We wjacorych přechodach předźěła so runje pšeńca na čerstwu muku - něhdźe 50 tonow na dźeń. «Z wódnej mocu mlějemy pšeńcu, krupnik a rožku», powěda Anne Rolle-Baldauf, kotraž młyn hromadźe ze swojim bratrom Frankom wjedźe. Při tym sadźa swójbny zawod tež na družiny, kotrež so w tutym kraju lědma hišće na polach namakaja: šampanske a lěsne trajne zela něhdźe a žołte pšeńcy.
«Nochcemy žanu nulowu smjećišćo-muku. To móža wulke zawody lěpje a tuńšo», zwěsća rólowe bałdreja. Gros produkcije su biomehla. A zo by so wot druhich wotzběhnył, je swójbny zawod tež stare žitnych družin za sebje wotkrył. «To je niša», přiznaje studowana zežiwjenska wědomostnica. Za rjemjeslniske pjekarje pak zmóžnichu, so wot rjećazow a superwikow wotzběhnyć. Muku tež zwonka Sakskeje wućěrimy. «Mamy wulku fanowu skupinu w Berlinje. Tam su mnozy pjekarjo horcy na našu specialnu muku.»